Nový blog?

.. v angličtině? v češtině.. být či nebýt..

.. těžko říci, jestli se vrátím k zaznamenávání myšlenek z cest, i když bych rád.. každopádně můj oneNote přetéká nejrůznějšími odkazy inspirativními rozcestníky.. škoda se nepodělit, škoda se k nim nevrátit...

.. tak tedy.. možná skladiště odkazů, možná inspirace pro dlouhé chvíle..

vlevo rozcestník po mém blogu..

inspireYourself

HMOTA, aneb co s bramborovým škrobem?

Zdravím do země hýřící pohraniční jadernou energií :),

Původně jsem se chystal sepsat nějaká moudra o Grazu, kterak je to kulturní město a podobně, ale na to se dostane asi až jindy. Na srdci mi dnes leží mnohem závažnější problém.

Na rozdíl od bezstarostného studia v USA mi na hlavu zde v Grazu padlo i vaření a obstarávání si stravy. A tak kromě radostí typických pro starší populaci v podobě shánění co nejlevnější potravy v rozličných obchodních řetězcích, mě radost dělá i cvičení se v tvořivém vaření.

I tuhle vzpomněl jsem si na domácí bramborové placky. O takovou pochoutku se ani stovky kilometrů od domova přeci nenechám připravit. I vyrazil jsem po šňůře diskontů hledat krabici s nápisem a obrázkem alespoň trochu připomínajícím instantní těsto na bramborové knedlíky, ze kterého jsem už onehdy úspěšně cosi podobného bramborovým plackám připravil.

Čtvrtý průchod do regálového zámku zdá se býti úspěšným. Typická žlutá krabice na mě zasvítí zdálky a mě se rozzáří oči. Slzička dojetí ukápne, sliny se generují tak, že by měl I.P.Pavlov před sebou učebnicový příklad reflexu, který tak dlouho studoval.

Samou radostí plním košík dalšími ingrediencemi a vrhám se k pokladně. Notoricky známý problém nepoužitelnosti celosvětově uznávaného typu embosované karty MasterCard řeším vytáhnutím měšce s Eury , tedy spíše s Euro centy (papírové bankovky student nezná) a následným zaplacením. Obtěžkán zavazadly po úspěšném nákupu sedám na kolo a uháním směrem k domovu.

Vyděšen ztuhnu hrůzou, když namísto sypkého žlutavého prášku v krabici skýtá se bílá hmota cizí mi konzistence… I řeknu si: "nevadí, možná zde mají zkrátka jiný typ brambor", a vrhnu celou směs do hrnce. Po zalití vodou a následném umíchání docházím k závěru, že z tohoto těsta opravdu bramborové placky nebudou.

I vrhám se k svému přenosnému elektronickému průvodci značky Dell a v online překladateli zjišťuji, že jsem ve skutečnosti místo instantního bramborového těsta koupil brabmorový škrob. "Hmm.. tak fungovat to musí přeci podobně, ne?" říkám si a zkouším přidat vejce a mouku, aby těsto dosáhlo alespoň konzistence podobné té, kterou už jsem úspěšně vyzkoušel při přípravě palačinek.

Tedy pokus #1: škrob á la palačinka.

Vytvářím asi 5 pokusných kousků plněných špenátem… no, k dobré to palačince to má daleko.. Celá věc se odlišuje zejména tím, že vypadá a chutná úplně jinak :D. Placka to tedy je.. Ale na povrchu spálená a vevnitř tlustá, gelová až skoro syrová… Vzhledem k tomu, že jsem velmi hladov, soukám "palačinky " do sebe. Pátá už končí v koši se zoufalým výrazem v obličeji: "co já budu s plným hrncem škrobu dělat?"

Student je šetřivý, přece se to nevyhodí. No a vzhledem k tomu, že je také vynalézavý, vrhá se na svůj poklad za dva dni do lednice znovu, aby světu dokázal své kuchařské umění! Poučen z rad "na síti", že se skutečně jedná o jedlou věc, přichází pokus #2: plněné těstové knedlíky mletým masem.

Jak asi sami tušíte, i tento pokus setkal se s neúspěchem. Což o to, z tekutého přípravku na palačinky se těsto experimentálním způsobem - lehkým povarem - připravit podařilo, ale to byl tak konec úspěšného začátku. Nejenže se masu do extremně lepkavého těsta vůbec nechtělo, ale i po pár úspěšných pokusech vytvoření knedlíčku se celá vysněná pochoutka ve varném procesu rozvařila a mě málem nezbyly než oči pro pláč.

Ale co, noc je ještě mladá a těsta půl hrnce. Tak přece se to nevyhodí :D. Pokus #3: Masové kuličky. Jímám se pánve, rozpaluji olej a vytvářím hmotu tvořenou škrobovým těstem smíchaným s osmahlým mletým masem. Vzpomínám na tvorbu vánočního cukroví - mých oblíbených kokosových kuliček - a vytvářím další tři pokusné masovo-škrobové kuličky a házím je na pánev.

To by bylo asi poslední, co by Kluci v akci dokázali rozdýchat. Poté už se asi i pan "Fire alarm" (*) nestačí divit, čím se mu chystám protáhnout sliznice. Kouř se valí kuchyní a naplno otevřené okno a digestoř pracující na plné obrátky nestíhají odvádět výsledky mého veledíla…

Ale student se nevzdává. Tentokrát končí HMOTA v mrazáku. Kdy přijde pokus #4? To záleží jen a jen na vás! Rozhodl jsem se totiž vypsat soutěž: "Co s hmotou?". Nejkreativnější vynálezce dostane výsledek svého receptu expres doručovací službou ještě teplé domů k ochutnání! ;). A to se vyplatí!

(*) - pokuta za spuštění fire alarmu = 500€

Bearenschuetzklamm

Protože místní studentský klub naplánoval hike přesně na stejný den, co v Grazu probíhala zatím největší kulturní akce, rozhodl jsem se vydat se sám do jednoho z míst, které jsem si zvýraznil zvýrazňovačem v jednom z letáčků - Bärenschützklamm.

Ještě večer předem jsem rozeslal email, zda by někdo nejel, ale vzhledem k tomu, že mi nikdo neopověděl, tak jsem si výlet udělal trochu sportovnější :)… Ráno jsem vstal už v 8, abych v 9.30 byl z vlaku na cestě. Místní medvědí soutěska, právem označovaná jako jedno z nej míst v Rakousku, stála opravdu za to. Hodně mi připomínala Slovenský národní park.. Dřevěné chodníčky, žebříky vedle vodopádů - nádhera. Na konci soutěsky byl člověk už ve 1200m.n.m., oproti 400, na kterých bylo nádraží.

No ale protože by mi 4 hodinová procházka byla málo, rozhodl jsem se vyběhnout až na 1702 m vysoký Hochlantsch. Bohužel byl celý v mraku, takže jsem přišel o nádherné výhledy, které ukazuje obrázek… nicméně jsem aspoň potkal stádo kamzíků a dvě obrovské horské kozy, které nerušeně žvýkaly trávu asi 5m ode mě :).

Z kopce ještě šup dolů na jezero Teichalmsee a pak po rovince zpátky k soutěsce a podél ní dolů na nádraží.. . 6 hodin chůze v nohách, převýšení viz výše :) … respektive jsem došel na silnici směr Graz. Za 5 minut stop… za 15 minut šup do Grazu.

Sečteno podtřženo s posilkou z pátku, jsem se v neděli skoro nezvedl z postele a v pondělí na treningu nedoběhl skoro ani jeden disk :).. Ale jupí, příroda, Rakousko, je tu krásně! :)

Fotky na: http://picasaweb.google.com/trojanek.pavel/0919Baerechutzklamm

Hody v Brně :)

K víkendu 11.-13.září se vracím trochu se zpožděním. Způsobila ho jedna nevinná nabídka a nakonec z toho byla akce, díky které jsem měl 14 dní spánkový deficit :D… ale rád :).

Týden před tím jsem měl totiž hodně úřadových vyřizování a počátečních zařizování, víkend je jasný, to se prostě moc nedospalo a týden potom zase zařizování, ale to už jsem s´dospával po odpolednech :)

Byl jsem totiž pozván do Brna na hody (tradiční moravská oslava sklizně vína.. tradiční tance, průvod, lidové tradice ). Nojo, na hody, to se řekne.. ale ona je to z Grazu pěkná štreka.. Skoro 450km… a navíc 1200,-Kč za cestování… no jsem chudý student a musím šetřit, kde se dá. Takže přišel nápad se stopováním (konec konců na Islandu to fungovalo, že… :)..

Poslední dobou mi začíná vyhovovat týmová role "vyhledavač zdrojů" a tak jsem se jal hledati způsoby nejlevnější jízdy přes celé Rakousko až na Moravu. Spolujízdu určitě znáte (pro zájemce poskytnu zdroje pro ČR, EU, AU), ale zrovna se nikdo vhodně do ČR nechystal. Takže přišla na řadu www.hitchwiki.org. Úžasná to stránka o stopování. Doporučená místa včetně mapy, odkud se nejlépe stopuje kam a plus tipy ke stopování navíc.

Rad jsem bohatě využil a domluvil se s kamarádkou, která shodou okolností cestovala v pátek do Vídně za rodiči a za necelou půl hoďku jsme chytli prvního stopa z okraje Grazu asi na 100km. Další nás dovezl asi o 60km dál a třetí již do vídně. 200 km za 2,5 h. - pohoda :). Jelikož nás vzali až na Südbahnhof, tak odtama vlakem na severní kraj Vídně a odtud za 10 min. stopem až do Brna.. Pán jel až do Prahy.. Škoda :). 450km za 6 hodin, pohoda :D

Víkend v Brně proběhl skvěle, cítil jsem se tam moc dobře. Potkal spoustu kamarádů z Roverway, byl se podívat na mezinárodním letišti, na papežovo podium.. Učil se hrát frisbee se psem.. :), naučil se něco z moravských tradic a zvyků a tak dále o:)..

No a v neděli po obědě zase na stopa. Únava veliká, ale naštěstí za 20 min. stop do Mikulova a odtama rovnou do Vídně. Kvůli nedělním zácpám dorážíme pozdě.. Jdu se na nádraží zeptat, kde je ta ulice, odkud mám stopovat… huh, najednou na mě bafnou kamarádi ze třídy! Tak se jdeme projít po Schönbrunnu - nádherné místo ve Vídni - uhh, úplně mě to uchvátilo :) (fotky na Picase)a večer vlakem do Grazu. - 2,5 hodiny uběhnou jako nic, protože spím jak zabitý. V Grazu přes město Kasie (POL - Katowice)pomůžeme s Alexejem (RUS-Moskva) s věcma na kolej a spááát :)

Nabitý to víkend :D

Tak jak je 19.9. v Grazu?

Posledních 14 dní se neslo v duchu vyřizování, zařizování a výletu do Brna (o tom někdy jindy). Tak postupně, co jsem všechno zvládl


• Přihlásil jsem se na místní úřad jako obyvatel Grazu
• Přihlásil jsem se jako občan Evropské unie dlouhodobě pobývající ve Štýrsku
… což nebylo tak úplně jednoduché, protože všechny úřady tu mají otevříno od 8mi do 12ti, pak polední pauzu a pak od 13.30ti di 16ti hodin… hmm.. A když máte do 12.15ti školu, tak je to celkem boj :)

• Prozkoumal jsem blíže tyto studentské organizace:
- BEST (Board of European Students of Technology): organizace připravující studijní programy doma a nabízející studijní programy v zahraničí (podobné, jako ATHENS na ČVUT)
- AIESEC (): organizace fungující v Praze na VŠE, organizující spolupráci firem a studentů + různé semináře (něco jako v Praze Karierní centrum)
- IAESTE: více méně nečinná organizace připravující pracovní stáže pro studenty v zahraničí
- ESN: velmi chabě fungující mezinárodní studentský klub (ale dostali jsme od nich simkartu zdarma :)

• Začal jsem chodit (nepravidelně) na frisbee
- Místní tým, profesionálně trénovaný trenéry, učím se nové věci, je to zajímavé, ale hodně náročné
- Platí se vždy po treningu 2€ do kasičky :)

• Přihlásil jsem se do místní městské knihovny
- 5€ na rok a možnost půjčovat si dvdčka v němčině s německými titulky, čehož hojně využívám :)
- Dále jsem si tam půjčil mapu Rakouska, která se velmi hodila na stopování

• Vyřídil jsem potvrzení o pobytu a odfaxoval jej na ČVUT

• Několikrát jsem se sešel s kamarády ze třídy v hospodě. 1 pivo = 3€, takže žádné velké rozšupování :D.

• Založil jsem si bankovní konto u Raiffeisenbank, abych mohl zdarma vybírat peníze z místních bankomatů, protože kartou v levných supermarketech platit nelze..

• Spatlal jsem závěrečnou zprávu pro ORJ Praha 10 za obvodní setkání (http://orj10.webnode.cz/)
• Vytvořil jsem s pomocí kamarádů funkční přihlašovací systém pro vůdcovský kurs Růžový Boubel a vylepšil jsem stránku o týmu (http://ruzovyboubel.skauting.cz/)

… a pak ještě další věcí, které sem už nepíšu :)

Co jsem ještě nestihl?
• Zaplatit ubytko, což se mělo udělat do prvních deseti dnů v měsíci :D
• Najít si brigádu, což spěchá, protože ve středu nám končí škola a pak máme 14 dní prázdniny…

A co mě čeká?
• Návštěva skautského oddílu v Grazu (domluveno)
• Dokončení rozvrhu na zimní semestr
• Začít plánovat týden v Londýně :)
• … a spoustu dalšího.. :)

Pěkný den!

Pavel

Sprachkurs, deutsche Sprache / jazykový kurs, němčina

Tak dneska jsme měli druhý den ve škole. Byl jsem rozřazen do úrovně B2, což je o level výš, než jsem dělal vloni Zertifikat Deutsch. Vyučování trvá od 9ti do 12.15ti. S jednou přestávkou je to hodně intenzivní, rozhodně se nenudíme :).

Asi jako vždycky, jsou v nižších levelech lepší i horší studenti, v té naší úrovni je to docela vyrovnané... Děláme gramatiku, díváme se na videoukázky, děláme cvičení a dostáváme hromadu domácích úkolů. No, navíc se stejně budu muset ještě ponořit do té gramatiky, protože Konjunktiv 1 a 2 jsem dneska moc nedával :).

Kromě školy je příležitost procvičovat jazyk skoro všude. Včera jsme měli welcome dring pro všech 300 studentů zapsaných do jazykového kurzu. Zahrádka hospody Propeller praskala ve švech a já byl zase ve svém živlu :). Povídal jsem s italkama, japonkama, lidma s Polska, Španělska, no super :). Každý má chuť mluvit německy, aby se stihl rozmluvit dřív, než začne škola.

Dneska jsem chtěl obíhat banky a úřady, ale spustil se hrozný celodenní liják, takže jsem na kole pěkně promokl. Na úřadě anglicky moc nerozumí, tak to byl boj. Naštěstí mluví "hoch deutsch" (úřady uznávaná forma němčiny), tedy žádným italsko-chorvatsko-slovinským dialektem, kterým se tady mluví na ulici :D.

Ou jé. O víkendu snad bude víc času a hezčí počasí na prohlídku města a focení. (I proto, že to máme za úkol na pondělek - spousta otázek o městě :). Půjčil jsem si film Amadeus v němčině a snad ještě něco stáhnu, abych cvičil. Tak pěkný víkend všem! :)

Cesta, ubytování, finance

Tak jako možnost dopravy jsem zvolil možnost
Praha-Brno-Vídeň
(Student Agency, 340,-Kč včetně kola, krosny a kufru)

kolo dostat do Vídně byl trochu boj. Málem jsem vystrčil všechny kufry na druhé straně, abych tam z jedné strany to kolo zašoupl.. pan řidič už začínal být nervózní a tvrdil, že jde o minuty a že mi ten kufr opravdu přeskládat nedovolí... hmm.. no smlouvat se moc nedalo, ale nakonec jsem ho tam dostal... jupí, ve Vídni se mě ujala hodná paní a spolu s další zmatenou slečnou mi ukázala cestu přes město. Jupí, slečna jede navštívit kamarádky do Grazu, tak mi bere kolo a já se vláčím se zbytkem.. prý měla na Erasmu ve Španělsku jen krosnu.. njn, když tam v zimě nemaj 2m sněhu, to se jí to to oblečení balí :)

Vídeň - Graz: vlak
(20E Vorteilskarte - 50% sleva na 1 rok + 18E jízdenka).
super, kolo se bere přímo do vlaku, jsou tam hned za dveřmi háčky.. a nic se neplatí navíc.. no ono už je to takhle dost drahé.. :)
Tak kdybyste někdo kromě stopování tušil nějaké další výhodné spojení, tak dejte prosím vědět. Díky Báře už vím, že nákupem jízdenky v automatu se ušetří 3E.. :)

Po cestě spím a koukám z okna, nádherné hory okolo, zelené louky, krásná příroda. V Grazu mě vyzvedává buddík a vede mě na kolej

Ubytování
Ubytko super, jsem na koleji s Mexičanem, tak zkouším španělštinu, moc mi to nejde.. jako první informaci se dozvídám, že prodává kola.. uhh.. jelikož sem jedu s tím, že se tady kola dost kradou, tak si radši nepředstavuju, odkaď ty kola bere.. :D... no budu mu muset brzo ukázat to svoje :D.. Jinak je z Veracruz, kde jsem byl, takže super, je hrozně hodnej, tak si rozdělujem, kdo co koupí do domácnosti a tak.. :)

Máme byt po třech pokojích, v každém dva lidi(zatím jsme jen sami dva). Na pokoj vybavená kuchyň, sprcha, záchod, vše nové, čisté.. jen výhled na ulici a hluk nic moc, ale v noci je klid.

Peníze
Nemilé je, že placení kartou tu není moc běžné, tak musím vymyslet, jak co nejvýhodněji vybírat.. Bydlení na privátu je na inzerátech za 300E, tak jsem rád, že jsem vzal kolej, která je za 250 + nějaké ty poplatky..
Supermarkety Lidl, Penny, Billa, Spar (fakt trapné :)) + Hofer.. ceny stejné jak v Čechách. Horší je to v hospodě, nejlevnější pivo je dovozové Starobrno (3.30E).. takže nic moc.

Nejčastější brigáda je tu číšník, tak musím dopilovat němčinu.. :)